Michal Berg: Ztracený „český Stanley Cup“ ležel roky ve skladišti pod starým haraburdím

Objevil a vrátil hokeji dávno ztracený „český Stanley Cup“ – velký putovní pohár pro vítěze extraligy v letech 1994 – 99. Spolu s dalšími šesti menšími poháry jej vystopoval a vyzdvihl ze skladiště plného starého nábytku, lednic, televizorů a dalších předmětů zabavených správci konkurzních podstat likvidovaných společností. Aby všechny tyto vzácné trofeje mohly opět spatřit světlo světa a těšit oko hokejového příznivce, zaplatil za ně z vlastní kapsy deset tisíc korun a následně je předal současnému šéfovi Vsetínského hokejového klubu. Řeč je o Michalu Bergovi, který se významně podílel na vydání nedávno uvedené knihy Fenomén Vsetín mapující vzestup a pád vsetínského hokejového klubu. Vlastně právě této knize vděčí za svůj objev.

Více na ycube.cz

Fenomén Vsetín má za sebou úvodní vhazování

V pátek 14.10.2011 proběhla ve vsetínském klubu Tři Opice slavnostní vernisáž knihy Václava Trávníčka Fenomén Vsetín. Tato kniha pojednává o historii i současnosti vsetínského hokeje. Není to standardní povídání autora o vývoji hokeje ve Vsetíně, ale jedná se o seskupení 26 rozhovorů se 27 lidmi. Slavnostní vernisáže se zúčastnili i současné či minulé hvězdy vsetínského hokeje mezi nimiž byli například Alexej Jaškin, Jaroslav Plachtovič, Lukáš Plšek, Daniel Vaněk a další.

Více na Regionycr.cz

TEDx Brno 2011 – zhodnocení soboty plné myšlenek

Podtitulem sobotní akce, jejímž smyslem je šíření inspirativních myšlenek, bylo bourání stereotypů. A u většiny přednášek k němu došlo. Předem děkuju všem okolo MapyHazardu.cz za to, že v sobotu neměli čas a na TEDx jsme se tak s Michalem Valouškem dostali v roli hostů, přebírajících cenu TEDx počin právě za tento web.

Monika Barton: Tři a půl příběhu ze Southlandu 
Víc než samotná přednáška mě zaujala sympatická Monika Barton při následně diskusi ve frontě na kafe. Více vyučujících na vysoké školy s takovýmto pohledem na svět.
Vladimír Franz: Soustavně upadající víra ve vzdělanost a vědomí souvislostí na přelomu tisíciletí 
Dokážu si představit že výuka pana Franze na AVU nutí jeho studenty k brutálnímu přemýšlení, argumentaci a silnému propojování znalostí s obhajobou vlastního názoru. Proud informací a myšlenek završený silnou pointou. Výzva ke konzervativnosti zněla z úst potetovaného Franze opravdu nečekaně.
Úžasné, bez jediného slabého místa. Dnes už legendární TED talk.

 

Renata Veselská: Věda a svědomí

Vystoupením sice trochu strohé, ale obsahově nabité téma svědomí ve vědě. Paní Veselská pokládala otázky bez odpovědí, protože to je smysl etiky – pokládat otázky.

Oldřich Botlík: Ještě že děti neučí mluvit škola
Prosím, proč ten pán není ministrem školství?!?! U této přednášky mi nejvíce zatrnul ten známý pocit, který mě přepadne na podobných akcích – ostrovech pozitivní deviace. A sice – jak by tahle země mohla vypadat a jaký by měla skvělý potenciál, kdyby ji řídili lidé jako pan Botlík?
Zoja Mikotová: Mluvit rukama, rozumět očima 
Poezie a divadlo neslyšících. Krásné zklidnění, pocitová a hluboce lidská záležitost.
15 minut na téma jak je důležié propojit správné lidi, protože pak jsou možné doslova i zázraky.
Rod Paton: Lifemusic – Broukáním živ je člověk!
Úloha hudby v životě člověka – moje oblébené téma a navíc i ve skvělém provedení, včetně aktivizace publika. Jedna z nejlepších přednášek
Radim Polčák: Informační fetišismus a umění odpouštět
Úžasné divadlo na téma informační přesycenost. Ve skvělé angličtině, se kterou zřejmě neměl nikdo problém, a která přednášku podle mě posunula ještě dál, než kdyby zazněla česky.
Ratnesh Mathur: Rozmanitost práce – štěstí a zlaté ručičky
Asi jsem to nepochopil, angličtina pana Manthura taky nebyla přímo oxfordská, takže jsem sice desetkrát byl seznámen s tím, kde a odkdy dokdy řečník pracoval, ale co konkrétně udělal doteď nevím, a už vůbec nevím, jaký stereotyp to mělo rozbourat mimo informace že Indie != softwarový outsourcing.
Zjednodušování jakožto způsob předcházení problémům. Podle mě je tady obrovský prostor se tomuto tématu věnovat – vše co souvisí s uživatelským prožitkem veřejného prostoru, veřejných služeb, služeb státu a podobně.
Tomáš Turek: Smysluplnost rozhlasového vysílání pro mladou generaci  
Záměr dobrý, ale jiný konkrétní důkaz proč je opravdu veřejnoprávní rozhlas důležitý, než že by měl být jakýmsi filtrem balastu, nám podán nebyl. Škoda, Radio Wave mám rád.
Kateřina Šedá: Barák jsme nenašli, je v Temži
Reality hack jak má být. Úžasné zpestření, tohle je potřeba dostávat mezi lidi. Dokonalost.
Milan Kniezevic: Síla bodu nula
Slibné téma i vypravěč se silným příběhem, škoda že to dokonale zabila forma, kdy se ze sdělování myšlenek stala exhibice s fotografiemi z dovolených…
Jakub Dvorský: Nezávislé hry
Další slibné téma, hry jsou fenomén, ale Jakub Dvorský nám monotónně odprezentoval několik obrázků z her a o fenoménu jako takovém jsme se nedozvěděli v podstatě nic. Přednáška naopak potvrdila všechny ty známé stereotypy, že počítačové hry jsou vlastně jen ztráta času (což tedy v mnoha případech nejsou, ale tady jsme se to nedozvěděli).
Skvelá přednáška, která ještě více vystavila do nepříjemného kontrastu okolní „živá“ vystoupení.
Aleš Zemánek: Motivační paradoxy 
Už jsem trochu únavou ztrácel pozornost, a tak mě tento podnikatelský příběh nijak nezaujal. A o motivaci tam toho taky moc nebylo, ale je možné že chyba byla na mém přijímači.
Zuzana Derflerová – Brázdová: Co musí umět expert v terénu? 
Jednička za skvělý suchý humor a za dokonalou katarzi při přechodu z humorných historek do stoprocentně vážných témat o setkání se smrtí. Jen se tam nějak vytratily ty stereotypy.
Pavel Fajt: DrumTrek
Nádhera na závěr, tohle mám rád a Pavel Fajt byl skromný a soustředěný a naboural stereotyp o bicích jakožto doprovodném nástroji.
Shrnutí přednášek:
6 skvělých, inspirativních a bourajících stereotypy (Botlík, Šedá, Franz, Polčák, Paton, Veselská)
3 výborné, ale spíš oddechové (Mikotová, Fajt, Derflerová)
3 průměrné (Barton, Turek, Kniezevic)
3 opravdu slabé (Dvorský, Zemánek, Mathur)
+
4 velmi dobré TED talks
K tomu bezchybná organizace a catering (ale cokoli než bezchybnost bych za tu cenu neočekával) a samozřejmě výborní lidé na networking.

Sečteno a podtrženo, vzhledem k tomu, že jsme se na TEDx dostali zdarma jako hosté, tak se jednalo samozřejmě o skvěle strávený čas. Pokud bych si měl vstupenku sám zaplatit, tak 950 Kč by pro mě asi bylo dobře investovaných, ale dokážu si představit, že některým lidem by některé nepříliš povedené přednášky mohly za tuto cenu vadit. U těch tří opravdu slabých bych na akci zdarma typu barcamp mávl rukou, u TEDx bych je ale nečekal a snad si z nich vezmou pořadatelé ponaučení.

Organizátorům každopádně patří dík za vynaloženou energii a budu se těšit na další ročník!

Videa z přednášek

Michal Berg: Fyzička je základ, psychika je nutnost

První dubnovou sobotu se v Praze uskutečnil Hervis 1/2 Maraton s rekordní účastí více než devíti a půl tisíce běžců z řad veřejnosti i profesionálů. Trať dlouhou přibližně jednadvacet kilometrů si zaběhl i opavský rodák Michal Berg. „Byla to výzva, přišel s tím jeden můj kamarád, chvíli jsme o tom diskutovali a řekl jsem si, že když to zvládne on, tak já taky. Člověk se nechá lehce vyhecovat, ale podle mě je nejdůležitější, aby si rychle poté podal přihlášku a zaplatil startovné. Jinak je totiž možné, že o tom začne přemýšlet více a rozleží se mu to v hlavě. Když už má vše zařízeno, tak mu nezbývá než jet,“ praví s úsměvem rodák z Opavy žijící ve Vsetíně.

Více na opavsky.denik.cz

Andrzej Stasiuk: Tečka na mapě

Mám neurčitý pocit, že pan Stasiuk musel být se mnou v Gruzii. Anebo mi alespoň docela dobře dokáže číst myšlenky. Omluva Respektu za přepis tohoto úryvku dokonalosti…

 

Jen paměť dokáže chránit to, co už nikdy nebude
Prostě jsi vystoupil z autobusu nebo z vlaku. Možná tě svezl nějaký dobromyslný řidič. Nikdy předtím jsi tady nebyl. Cigarety mají výraznou chuť, neboť spolu s kouřem vdechuješ horko, pach neznámého, jasnou rozehřátou zemi, domy, stromy, dým, zvuky života a to vše ti vchází do plic, pak do krve, naplňuje mysl a způsobuje závrať. Tak jako tenkrát, když sis vůbec poprvé zapálil. Ale tentokrát ti do těla nevchází nikotin, ale neznámo. V cizím městě anebo v cizí zemi, v létě.

Nikdy se to neopakuje. Není možné si vzpomenout, kdy se to stalo poprvé. Ale všechny pozdější cesty jsou jen pokusem o návrat.

Tak tedy léto a vedro. Nemnoho batožiny a málo peněz. Lidé zvedají zrak a hned vědí, že jsi cizí. Kdesi na východě kontinentu, neboť tam je možné představit si nekonečnost pevniny. V poledne, když je vzduch nehybný a tak rozehřátý, že cítíš jeho chuť. Jsi cizí, vcházíš do ustrnulého života někoho, abys po několika hodinách, po jednom dni z něj zase odešel. Nic zajímavé tam nebylo, jen vedro, dým, stín stromů na náměstí. Přeběhne pes, lidé bloumají za svými záležitostmi, z nějakého okna se line vůně připravovaného oběda. Je to provincie, auta jsou tu stará a nechávají za sebou pach benzinu. Nemnoho zavazadel a ještě méně peněz, ale cítíš svobodu, jakou už nikdy více nepocítíš. Tohle místo se ničím nevyznačuje. Je to jen tečka na mapě. Ale tady začíná svět a roztahuje se až na nejvzdálenější konce. Sedíš ve stínu, kouříš a cítíš, jak ti pod oblečením schne pot. Můžeš kdykoli vstát a pokračovat v cestě s neochvějnou jistotou, že prostor se bude rozestupovat jako teplé tělo, že stále budeš na kůži cítit její dotek.

Když na to teď myslím

Když na to teď myslím, v paměti se objevují desítky míst. Z některých zůstaly jen obrazy, jiné mají své názvy a tečky na mapě. Nikdy se mi do nich nepodařilo vrátit. Než jsem tuto trpkou moudrost pochopil, mnohokrát jsem se o to pokoušel. Vracel jsem se po vlastních stopách, ale nacházel jsem jen zklamání a prázdno. Ale nebyla to vina těch míst. To já přicházel změněný. Měl jsem více zavazadel, víc peněz a přestal jsem kouřit.

Teď si opakuji „nech to na paměti“. Jen paměť dokáže chránit to, co už nikdy nebude. Žádný čin, žádné gesto, žádná cesta nevyléčí to, co pominulo. Prostě to, co nás okouzlilo svou krásou a svou sílou, musí navždy odejít. Až tehdy pochopíme, jaký to mělo smysl, a až tehdy si uvědomíme, jak důležité to bylo. Protože se to už nikdy nevrátí. Protože život je ztráta. A kdyby to bylo jinak, neměli bychom tušení, že žijeme.

Letní, horký den kdesi na východě kontinentu. Málo zavazadel, cigarety a nevelké peníze. Kouř má chuť vzduchu, chuť nekonečna, které spolu s nikotinem proniká do hloubi těla a způsobuje, že cítíme cosi jako nesmrtelnost. Ano.

 

Andrzej Stasiuk je polský básník, spisovatel a publicista. Získal řadu ocenění, několikrát byl nominován na polskou literární cenu NIKE. V češtině mu vyšly Haličské povídky (1995, česky 2001), Jak jsem se stal spisovatelem, Pokus o literární biografii (1988, česky 2004), Dukla (1997, česky 2006) a Cestou do Babadagu (2004, česky 2009). Je rovněž autorem četných novinových fejetonů.

Farmářský trh ve Vsetíně, aneb Jak to vše začalo

Po trzích v Karviné se nám urodily další farmářské trhy na Moravě, tentokrát ve Vsetíně. Rozhodli jsme se proto pro Vás vyzpovídat organizátora, pana Michala Berga. „Definitivním impulsem pro vytvoření trhu bylo, když rada města Vsetína vyhláškou zakázala prodej ovoce a zeleniny na jediném tržišti v centru. Dali jsme dohromady lidi okolo vsetínské organizace Strany zelených a řekli jsme si, že pro lidi je možné něco udělat, i když člověk zrovna nesedí na radnici.“

Více na nalok.cz

30 let, moje narozeniny a vy


Za pár dní mi bude třicet a k narozeninám, zvláště pak kulatým, se obvykle blízkým lidem dávají dárky. Chtěl bych vás všechny, více i méně blízké, požádat v této souvislosti o něco méně obvyklého

Nedávejte mi prosím k těmto narozeninám žádný dárek.

Vše, co k životu potřebuju – a navíc mnoho věcí, které k životu vůbec nepotřebuju – už mám, nebo si mohu bez větších problémů obstarat. To, co dělá život příjemný, tedy vaše společnost, je naštěstí k mání po celý rok, nejen v den narozenin.

A to jediné, co bych si opravdu ze srdce přál, mi stejně dát nemůžete.

Můžete ale udělat na mé narozeniny radost těm, kteří to opravdu ocení.

Rád bych vás požádal, abyste namísto dárku pro mě obdarovali Barmské centrum Praha, neziskovou organizaci, která se snaží po malých krůčcích bojovat za lepší život obyčejných lidí v Barmě. Že ani nevíte, kde Barma vlastně je a co se tam děje? Je to země ve východní Asii, ve které je vojenskou diktaturou mnoho lidí pronásledováno, jsou porušována základní lidská práva a některé skupiny obyvatel trápí hladomor. Více se dočtete na www.burma-center.org

Pokud mi chcete na narozeniny udělat drobnou radost, pošlete třicetikorunovou DMSku na sbírku DMS Bambus (DMS BAMBUS na 87 777). Pokud mi chcete udělat větší radost, pošlete celoroční DMSku (DMS ROK BAMBUS na 87 777), přispějete tak 12×30 Kč. A pokud mi chcete udělat úplně největší radost, odpusťte si jednu lahev Bushmills, Jamesona nebo Šilínkova savignonu a pošlete na transparentní účet Barmského centra pár stokorun (4547242001/5500, případně www.mikroprojekty.cz).

Třicet korun na moje třicetiny, to není zase tak moc, co říkáte?

Za pár dní odjíždím také na východ, i když ne tak daleko. Gruzie je nicméně také země, která má s nesvobodou svoje bolestné zkušenosti. Moje milá kamarádka Klárka si zde otevřela Kavárnu u vytržení a lákadlo přivítat třicetiny mezi kavkazskými horami, její hlubokou lidskostí a láskou k životu všech okolo bylo silnější než chuť zůstat s vámi doma.

Mějte se tady těch pár dnů krásně a užívejte si léto.

Proč volit Zelené? Názory a fakta pěkně pohromadě

Nevíte, zda je rozumné dát hlas Straně zelených? Neorientujete se v politice nebo ekonomice natolik, abyste mohli posoudit, zda je volba Zelených a toho co nabízí odpovědná a správná? Váháte, zda by váš hlas pro Zelené nebyl zbytečný? Máte-li chvilku, podívejte se, co o Straně zelených a jejím programu říkají nezávislí odborníci, novináři, osobnosti nebo úplně obyčejní lidé. Budete překvapení, jak moc jsou Zelení a jejich program přijímání pozitivně. Relevantní fakta, názory a doporučení jako podklady pro vaše rozhodnutí – to vše na jediném místě nabízí tento článek.

Nezávislá hodnocení novinářů a odborníků

Na ekonomickém programu se podíleli přední ekonomové Jan Švejnar, Tomáš Sedláček a Miroslav Zámečník a ekonomickými odborníky je velmi oceňován. Jeho prioritami jsou boj s korupcí, tvorba nových pracovních míst zejména v oblastech čistých technologií a snižování zadlužování, ovšem ne na úkor investic do školství, vědy nebo kultury.
http://ekonomika.ihned.cz/c1-41813950-miroslav-zamecnik-on-line-ktera-strana-ma-nej-ekonomicky-program

Nejen podle MF Dnes přináší program Strany zelených nejlepší kroky v oblastiboje proti korupci. Připomínám, že Strana zelených za sebou nemá jediný korupční skandál a nejlépe také uspěla v testu MF Dnes při pokusu o ovlivnění zákona korupcí.
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/165711.aspx

Spolu s ODS a TOP09 patří program Strany zelených k nejlepším v oblasti zdravotnictví, jak říká skupina odborníků sdružená v organizaci České zdravotnické fórum.
http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/zdravotnictvi-pry-prospeji-nejvice-ods-zeleni-a-top-09/478838

Strana Zelených je už tradičně nejotevřenější pro účast žen v politice, na svých kandidátkách jim dává největší prostor i na volitelných místech, říká sdružení Padesát procent.
http://padesatprocent.cz/cz/zpravodajstvi/zeleni-jsou-zenam-opet-nejotevrenejsi

Strana zelených je podle mnohých nejlepší volbou pro učitele. Jeden z nich vyzval své kolegy k podpoře Zelených v otevřeném dopise.
http://www.zeleni.cz/media/aktuality/otevreny-dopis-ucitele-ucitelum/

Podle Hospodářských novin je pro mladé lidi a studenty je volba Zelených nejlepší, nejlépe hájí jejich zájmy, zejména tím, že prosazuje zvýšit o třetinu investice do školství, vědy a výzkumu.
http://hn.ihned.cz/c1-43753280-volbou-pro-mlade-jsou-zeleni

V oblasti životního prostředí za poslední čtyři roky nejlépe v parlamentu hlasovali Zelení a KDU-ČSL, říká nezávislé hodnocení ekologických organizací.
http://zpravy.idnes.cz/za-zivotni-prostredi-se-ve-snemovne-nejvice-bili-zeleni-a-lidovci-p90-/domaci.asp?c=A100524_135830_domaci_taj

Strana zelených obdržela v hodnocení iniciativy Inventura demokracie nejlepší hodnocení v oblastech omezování poslanecké imunity nebo lobbingu.
http://www.zeleni.cz/media/aktuality/zeleni-obstali-v-testu-inventury-demokracie/

A nakonec, Strana zelených nabízí nejpřijatelnější a konkrétní program progay a lesbickou menšinu:
http://www.colourplanet.cz/71990-vysledky-gay-voleb-ctenaru-colour-planet
Nebudete v tom sami!

Stranu zelených podporuje ve volební kampani velké množství osobností ze všech společenských oborů – Václavem Havlem počínaje a skupinou Tata Bojs konče. Jejich přehled najdete na http://www.zeleni.cz/podporuji-nas/

Svoje rozhodnutí dát hlas Zeleným vyjádřilo nahlas také mnoho další lidínezávisle na tom, zda se zapojili do oficiální předvolební kampaně – prostě to jen chtěli dát vedět světu, ať už k tomu měli různé motivace. A mnozí z nich nešetří ani kritikou – protože jen díky ní se člověk může opravdu zodpovědně rozhodnout. Zde je výběr některých z nich:

Literární kritik Jiří Peňás (obzvlášť pěkně napsáno)
http://www.lidovky.cz/penas-tentokrat-trochu-agitace-dm5-/ln_nazory.asp?c=A100526_101745_ln_nazory_tai

Jeden z nejlepších českých investigativních novinářů Miroslav Motejlek
http://www.motejlek.com/smrt-colka-znamena-ze-se-pokrok-dal-spatnym-smerem-stejne-jako-jiri-penas-a-prezident-havel-volim-zelene

Výtvarník Vladimír Kokolia
http://www.kokolia.eu/bloguje/849694_item.php

Politolog Šádí Shanáh
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/sadi-shanaah.php?itemid=9923

Manažer Ján Simkanič
http://www.simindr.cz/proc-budu-volit-zelene/

Ekolog Mojmír Vlašín
http://vlasin.blog.idnes.cz/c/138167/Co-ti-Zeleni-predvedli.html

Nebo třeba velké množství lidí, kteří se živí na českém internetu – museli jste si na Facebooku nebo Twitteru všimnout ikonek se zeleným čtyřlístkem. Má nějaká jiná strana takovou veřejně vyjádřenou podporu?
Váháte že váš hlas propadne, když se Zelení nedostanou nad 5%? Nebojte se!

Volební průzkumy často označovali preference Zelených na hranici 5% a někdo argumentuje tím, že hlas pro Zelené ze ztracený, protože se třeba do parlamentu nedostanou. Nevěřte tomu – ztracený je jen ten hlas, kterým člověk nevolí podle toho, jak by opravdu chtěl. Nehledě na to, že samotné volební průzkumy jsou dost pochybné, viz tento článek:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby/clanek.phtml?id=668471

Váš hlas je důležitý

Pokud vám jsou myšlenky a principy, které prosazuje Strana zelených alespoň trochu blízké, dejte jí prosím svůj hlas. Na rozdíl od hlasu jiným stranám, které nebojují o to, aby překročily onu pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu, je každý jednotlivý hlas pro Zelené mnohem důležitější. Pokud by měla důležitá témata, které prosazuje Strana zelených, z politiky zmizet jenom pro to, že se tato strana nedostane do parlamentu o pár hlasů, byla by to velká škoda.

A pokud už jste rozhodnuti Stranu zelených volit, pomozte jí a pošlete prosím tento článek svým přátelům, známým nebo členům rodiny, o kterých si myslíte, že by Straně zelených také mohli třeba dát svůj hlas. Třeba jim také pomůže v rozhodování. Díky!

Lidi od netu jdou po zelené – Geek goes green!

Nechci tímto textem přesvědčovat vás, kdož jste už nad svou volbou přemýšleli a došli k závěru, že dáte hlas některé z jiných stran. Chtěl bych ale oslovit ty, kteří stále váhají, a zelená barva je pro ně jednou z variant. Třeba vás stejně jako mě potěší společnost, do které se svým hlasem pro Zelené dostanete.

Skutečnost, že Stranu zelených podporují hudebníci, spisovatelé, intelektuálové nebo herci, je obecně známá a podpora osobností jako Václav Havel, Olga Sommerová, Ladislav Smoljak, Michal Viewegh, Tomáš Hanák, David Vávra, Lenka Dusilová, Jindřich Štreit a dalších není žádnou novinkou. Dokonce si myslím, že žádná ze stran se takovým množstvím osobností, které za ní stojí, nemůže pochlubit.

V posledních dnech se ale svou podporu Straně zelených nebáli dát najevo i lidé z úplné jiné části společenského spektra – a abych řekl pravdu, vůbec jsem to nečekal.

To, že volí Zelené, se nebáli veřejně prezentovat osobnosti z oboru, ve kterém se pohybuju, tedy lidé okolo internetu: podnikatelé, grafici, programátoři nebo publicisté. Na Twitteru nebo na Facebooku vyjádřilo podporu Zeleným velké množství lidí, kterých si velmi vážím – ať už proto, že je znám osobně, nebo proto, že vidím práci, která za nimi za mnoho let nejen na českém internetu zůstává.

Jsou mezi nimi Marek Antoš a Ján Simkanič (Internet Info), Josef Šlerka, Matěj Novák a Adam Zbiejczuk (Ataxo), David Špinar (H1.cz), Lukáš Otevřel a Ondřej Karpaš (Reklamní klinika), Jan HandlDavid AntošMartin Michálek,Karel MinaříkJiří TvrdekJan VančuraVlastimil OttBohdan GanickýLukáš GregorSylva FicováJan BočekJenda PerlaMichal Valoušek a další. Z mého pohledu víc než zajímavá společnost.

A co vlastně mají tito lidé společného? Mnohokrát dokázali, že se v tomto složitém světě umí velmi dobře orientovat a uvědomovat si jeho příležitosti a hrozby. Že je jim vlastní hledání nových a neprobádaných cest do budoucnosti, která je nejen na internetu více než nejistá. A také že to, co dělají, přesahuje svým významem sobecký a osobní zájem jednotlivce.

Nemusíte se mnou souhlasit, ale mám pocit, že stejnou charakteristikou by se dalo popsat i to, co dlouhodobě prosazuje Strana zelených.

Jsem přesvědčen i o tom, že každý jednotlivec, zmíněný v tomto článku, má vůči Zeleným a jejich programu nespočet výtek a připomínek nebo nesouhlasí s některými jejich kroky. Kritický pohled je obvykle nutnou podmínkou toho, aby se člověk mohl v tom co dělá rozhodovat správně, rozhodování o tom komu dát hlas ve volbách nevyjímaje. Přesto jim ale skrz toto kritické síto prošel názor, že hlas pro Stranu zelených je tím nejméně ztraceným.

Říkáte si, že je to ode mne všechno trochu naivní? Možná máte pravdu. Mnoho kroků, kterými chceme měnit tento svět k lepšímu, je ve své podstatě naivních.

Vždycky dám ale raději přednost lehce naivní a nejisté cestě dopředu, než jistotě přešlapování na místě, případně dokonce návratům zpět, které mi z mého pohledu nabízí jiné strany.

Jsem rád, že nejen pro mě vede cesta dopředu po zelené.

Zkuste dát svůj hlas Straně zelených i vy. Má to smysl.