Opravdu jsme na lživou předvolební reklamu krátcí?

Opravdu je spravedlnost krátká na ty, kteří v rozporu se zákonem publikovali v médiích neoznačenou politickou reklamu, jak píše v tomto rozhovoru David Ondračka z Transparency International? Nemyslím si to. Zatímco trestní oznámení pro pomluvu, které podal Karel Schwarzenberg, bude zřejmě odloženo a samotný zákon o volbě prezidenta sankce neobsahuje, napadlo mě využít pro postih těch zakázaných reklam zákon o regulaci reklamy. Předem přiznávám, že jsem právní laik a dokážu pochopit, poku můj laický názor nějaký opravdový právník bude rozporovat.

Jak konkrétně zní onen zákaz? Zákon č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky v § 35 Volební kampaň píše, že (2) Volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje a (3) Propagace nebo volební agitace šířené prostřednictvím komunikačních médií musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro sdělení v neprospěch kteréhokoli kandidáta na funkci prezidenta republiky.

Jsou známy nejméně dva případy, kdy byly tyto náležitosti porušeny. Ve čtvrtečním deníku Metro (24.1.2013) byla reklama propagující Miloše Zemana, od které se jeho volební tým ústy tiskové mluvčí distancoval. Reklama tedy neobsahovala pravdivou informaci o jeho zadavateli a zpracovateli.

Ve známnějších inzerátech z deníku Blesk (čtvrtek a pátek 24. a 25. ledna 2013) byla kromě chybějícího zadavatele a zpracovatele také dle Schwarzenbergova týmu lživá vyjádření. Zda opravdu byla lživá nedokážu doložit, ale budeme předpokládat, že ano, na tom zřejmě postavil Karel Schwarzenberg své trestní oznámení. Zároveň nebyla opět splněna povinnost pravdivé informace o zadavateli a zpracovateli reklamy – k ní se později přihlásil advokát Zavadil, tato informace ale na inzerátu chyběla.

Reklamu v ČR reguluje zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. V jeho paragrafu § 2 se zakazuje reklama zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž prodej, poskytování nebo šíření je v rozporu s právními předpisy a dále se uvádí, že reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dovoluji si vyhodnotit, že reklama, která porušuje volební zákon, je přinejmenším v rozporu s dobrými mravy, a s velkou pravděpodobností také propaguje hodnoty, jejichž šíření je v rozporu s právními předpisy (tuto konstrukci ale jako právní laik nedokážu obhájit).

Zmíněný zákon dává pravomoc příslušnému orgánu dozoru, kterým je v tomto případě krajský živnostenský úřad, ve správním řízení požadovat po zpracovateli a šiřiteli reklamy informace o tom, kdo si kterou reklamu zadal a objednal. U reklamy v Blesku figurují agentury Mindshare a IMAGE CZ a.s. (zřejmě zpracovatel) a advokát Zavadil jako zadavatel, u reklamy v deníku Metro tyto informace nebyly zveřejněny.

Pokud dozorující orgán sezná, že byl v tomto případě porušen zákon (což nedokážu posoudit), může udělit právnické nebo podnikajicí fyzické osobě pokutu do výše 500 000 Kč, a to jak šiřiteli reklamy (v těchto případech deník Blesk a deník Metro, resp. jejich vydavatelé), tak zpracovateli reklamy (příslušné agentury), a nakonec i zadavateli reklamy (advokát Zavadil a zatím neznámý zadavatel reklamy v deníku Metro).

Zároveň nemám tušení, jaká je v tomto případě obvyklá praxe, tj. zda je možné takto pokutovat každé jednotlivé porušení zákona nebo jen kampaň jako celek atd. Pokuta do půlmilionové výše pro každou jednotlivou zúčastněnou firmu je sice v kontextu celkových výdajů na volební kampaně nepříliš vysoká, mohla by však v případě, že dozorový orgán potvrdí tuto hypotézu, působit alespoň jako výstraha do budoucna – každý, kdo si jinak bezzubý volební zákon troufne překročit, bude muset počítat v kalkulaci výhod a nevýhod i s touto možnou pokutou.

Autor je členem Strany zelených a nijak se nepodílel na propagaci Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě. Je právní laik a v orientaci v právu používá pouze selský rozum, takže přiznává, že se může mýlit.