Warning: Creating default object from empty value in /mnt/data/accounts/m/michalberg/data/www/michalberg.cz/wp-content/themes/blox/framework/zilla-theme-functions.php on line 141
Aktivismus is the new cool | Michal Berg . cz

Aktivismus is the new cool

Protože jsem sám strávil hromadu času pořádáním barcampů na Vsetíně, tak sám vím jak je skvělý pocit si po akci číst články, tweety a komentáře o tom, jak se to všechno povedlo. Tímto článkem tedy týmu kolem Svati Bartíka i všem zúčastněným děkuji za skvělý brněnský víkend. Sobě i ostatním tím také připomínám jedno z často opomíjených pravidel: Stejně hlasitě, jak se dokážeme ozvat pokud jsme nespokojeni, bychom měli vyjadřovat spokojenost – čistě proto, abychom mohli být spokojeni i příště. Ale protože to by bylo na článek málo, a protože moje pokusy o vtipné články končí zpravidla trapně, přidávám ještě pár lehce patetických a naivních myšlenek, které se mi vynořili v hlavě po odeznění kocoviny a odfiltrování nánosů dopaminů z humoristické části barcampu. Co mi tedy v hlavě zůstalo?

1. Aktivismus může politku naučit i mnohem víc než jen jak nekrást.

Politické strany žehrají na nedostatek zájemců o aktivní členství. Udělejme z politiky alespoň z malé části tak zábavnou a cool věc, jakou se v sobotu projevil občanský aktivismus, a bude po problému.

Samozřejmě – za tímto slizováním té nejvíc cool smetany na diskotéce DJs labelu Žít Brno jsou desítky a stovky hodin vysedávání na zastupitelstvech a jiných nudných schůzích. Gigabajty sepsaných odvolání, studií a tiskových zpráv. Desítky podání vysvětlení na policii. Kilometry našlapaných chodníků při sbírání podpisů pro referenda. Hodiny studování úředních dokumentů, tabulek a rozpočtů. Programování, hackování, komunikování, dohadování, vyhrožování, vyhazování a odvolávání.

Můžeme si z toho všeho dělat legraci ne proto, že jsou naši protivníci směšní, ale proto, že jsme si to svým způsobem odpracovali. Ne můžeme, ale musíme – jinak bychom se z toho regulérně zbláznili.

Beru to jako výzvu, protože se snažím pohybovat v obou světech, tedy v tom stranickém i občansky aktivistickém, a vidím ty rozdíly – ale také příležitosti s tím něco udělat.

2. Není pochyb, že potřebujeme kritickou zpětnou vazbu.

Na jednu stranu je totiž podobné setkání jedním velkým redbullem pro naše pochyby, zda to všechno má vůbec smysl a pobytem v komunitě a vzájemným poplácáváním ramen si dodáváme sílu to nezabalit. Na druhou stranu může ale situace vést k bagatelizaci kritické diskuse. Co když „oni“ mají taky (někdy) pravdu? Síla přiznat chybu a respektovat druhé se hodí i k aktivismu. To by nemělo zapadnout.

3. Lidé jsou všechno.

Na sobotní akci jsem mnoho lidí jsem znal, mnoho poznal, další zatoužil poznat. Fascinovala mě ochota, s jakou byly sdíleny nástroje, know-how a zkušenosti. A k tomu všemu se tam mezi renesančními stěnami vznášela zábava, otevřenost a čirá radost, že člověk může být něčeho podobného součástí. Pokud TOLIK skvělých, inteligentních, čestných, pracovitých a zábavných lidí stojí na téhle straně, nemůže to být ta temná.

A nejen to. Naše generace až na úplné výjimky nemusela čelit žádným otázkám, na kterých by se lámaly základní lidské hodnoty. Které by dokázali zlomit charaktery. Nemuseli jsme podstupovat mučivé vnitřní dohady, zda podepsat nebo nepodepsat. Zda se nechat zmlátit, nebo zůstat doma. Zda riskovat práci, kariéru, zdraví nebo život „jen“ pro hodnoty, kterým věříme.

Nepřál bych nám to, ale nedokážeme nikdo vyloučit, že taková situace jednou přijde. A až přijde, je ulevující vidět, že nás, kteří (jak věřím) nemávneme rukou a nestáhneme ocas bez boje, bude víc. Odhodlání každého jednotlivce totiž závisí i na tom, jak odhodlaní jsou ostatní. A v sobotu nás tam odhodlaných bylo hodně. Jistě, ruku do ohně nemůžeme dát ani za sebe, natož za druhé. Ale tohle není racionální jistota, jen pocit někde tam vzadu. Lehce příjemný pocit.

A ještě jedna věc mi rezonovala po sobotě hlavou. Tohle je nová generace lídrů. I když ten lídr nosí vytahané tričko a kšandy, tráví svůj čas obvoláváním poslanců nebo třeba žaluje banku o padesátikorunový poplatek. Tohle jsou lidé, u kterých prostě chci, aby se podíleli na budoucnosti téhle země.

A vůbec mi nevadí, když se na afterparty zboří a zničí.

PS: Bylo příjemnou náhodou, že o týden dříve pořádali na Slovensku milí lidé z Aliancie Fair-play myšlenkově i obsahově velmi podobnou akci: konferenci Network Bratislava. Sešla se zde podobná sorta lidí, kteří v barcampovém formátu probírali své nápady, slovenské občanské iniciativy a aktivity ve veřejném zájmu. Atmosféra byla podle dostupných ohlasů podobná – vzbudila v mnohých naději, dokonce padlo slovní spojení světlo na konci tunelu. Je to opravdu tak, je něco ve vzduchu? Nebo žijeme v natolik silné bublině, máme nereálná očekávání a budeme dřív nebo později díky své naivitě zklamáni?

1 Comment

  1. Ha, ráno jsem napsal na Kliktivisty svůj pohled, aniž bych četl ten tvůj. Teď to čtu a docela se shodujeme:
    http://kliktivisti.cz/blog/v-brne-probehl-aktivisticky-woodstock/

Leave a Reply