V poslední době v eSports.cz rosteme víc než kdy jindy, počet projektů i jejich náročnost roste a i díky mým dalším aktivitám cítím, že potřebuju část své denní pracovní náplně předat někomu dalšímu, abych měl dost prostoru se věnovat tomu podstatnému.
Hledám tedy někoho, koho by bavilo dělat to, co dělám já, a byl by k dispozici na plný úvazek.
Pokračovat ve čtení „Hledám kolegu nebo kolegyni“
Na rozdíl od Andreje Babiše si malých a středních podnikatelů vážím, protože si uvědomuju jejich důležitost pro ekonomiku. Malí a střední podnikatelé reprezentují více než 1 milion ekonomických subjektů v ČR, tj. více než 99 % všech podnikatelů. Zaměstnávají přes 60 % všech pracovníků ČR a tvoří 36 % HDP. Označit takové množství aktivních lidí za ‚klišé‘ a ‚kecy‘ svědčí o zejména o neuvěřitelném buranství a omezenosti Andreje Babiše. Ano, bude líp. Otázka je komu.
Pokračovat ve čtení „Urazit milion podnikatelů najednou? Pro burana Andreje Babiše žádný problém“
Mít odvahu vzít osud do vlastních rukou, jít za svým snem a pustit se do nejistého světa podnikání. Na to člověk musí být kus chlapa, že? Ale počkat, kolik chlapů v mém okolí se v poslední době do nějakého podnikání pustilo? Nepočítám-li čistě internetové známé, tak vlastně nikdo. Zato u holek je tomu jinak. Hned pět z nich se v mém okolí v poslední době vrhlo na podnikání. Prosím seznamte se: pětice žen, které mění svět.
Pokračovat ve čtení „Holky co mění svět“
Vynikající kniha Skvělé služby, kterou s kolegy sepsal Adam Hazdra (znáte z inspirativních lidí 2012), vyzývá své čtenáře, aby svou snahu o lepší služby začali realizovat okamžitě. I rozhodl jsem se svou trošku do mlýna přidat nejen v rámci našeho podnikání, ale také jako spotřebitel – a začal jsem u dodavatele elektrické energie. Společnost ČEZ Prodej (dále jen ČEZ) mi totiž předvedla elementární ukázku toho, jak by skvělé služby vypadat neměly.
Pokračovat ve čtení „Jak jsem odešel od ČEZu a proč byste měli také“
Velmi zajímavý článek o tom, jak psát emaily cizím lidem tak, pokud po nich něco chcete a zároveň chcete mít šanci, že vám odpoví kladně. Technika vhodná jak do podnikání (píšete potenciálním klientům či partnerům), tak pro studium (‚potřebuju to a to do seminárky‘), tak do neziskového sektoru (o něco se někde prosí v podstatě furt;).
1. Dejte do emailu něco, co bude přínosem i pro osloveného:
„If you can’t come up with something that directly benefits the person you’re emailing, you failed.“
Pokud nedokážete ve svém emailu nabídnout konkrétní přínos i pro osloveného, pak pravděpodobně neuspějete. Pokud žádáte o radu, nabídněte alespoň testimonial (slovní referenci nebo zhodnocení), který si oslovený může připíchnout na web.
2. Pokud něco chcete, snažte se to maximálně specifikovat.
„Use concrete language that describes exactly what you want (and what you plan to offer). Make it so clear that the person you’re emailing doesn’t have to expend one ounce of brainpower.“
Lidé mají obecně dost své práce a svých starostí, a pokud jim napíšete ‚co si myslíte o mém novém projektu‘, tak pravděpodobně nenapíšou nic, přestože si o něm myslí mnohé. Zeptejte se na konkrétní jednu či dvě věci, a oslovený to bude mít mnohem jednodušší.
3. Minimalizujte nejistotu, kterou příjemce při spolupráci s vámi podstupuje.
„When you ask someone for anything, what’s the risk associated with what you’re asking for and what you’re offering? Make sure you alleviate that risk in your email.
Pokud o něco žádáte, ujasněte si rizika, spojená s tím, o co žádáte a s tím co nabízíte? Snažte se tato rizika předem eliminovat.
Kompletní článek včetně konkrétních dobrých i špatných příkladů najdete zde na Appsumo.
Pro budoucnost Česka není nejdůležitější, aby zde do dotovaných průmyslových zón umisťovaly své montovny zahraniční firmy, ale aby se co nejvíce lidí pokusilo podnikat a vytvářet tak další pracovní místa. Státní úředníci nás v budoucnu neuživí. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to řekl úspěšný podnikatel a předseda Strany Zelených ve Vsetíně Michal Berg. Řeč byla i o aroganci některých politiků a korupci.
více na Parlamentnilisty.cz
Na twitteru jsem si povzdychl, že první dva české pokusy o crowdfunding www.fondomat.cz a www.nakopni.me zabíjejí tento způsob získávání peněz v Česku. Na několikeré dotazy tuto moji myšlenku rozvíjím:
www.Fondomat.cz je prostě na první pohled hrůza. Neprofesionálně působící web s chybami (polovina odkazů na hlavní stránce otevře okno a v něm – nic), nepochopitelně míchá češtinu a angličtinu a celkově působí neuvěřitelně nedůvěryhodně. Najít informace o provozovateli je také velmi složité, přitom na důvěře tento byznysmodel stojí. Navíc k provedení: u projektů není nikde vidět, kolik už vybraly, takže jako potenciální dárce netuším, kolik ještě k realizaci chybí. Jsou tam i další chyby, které celou aktivitu zabíjejí a nikoli podporují. Obsahem projektů jsou pak doslova nesmysly. Sečteno a podtrženo, podkud tento web získává pozornost v médiích a je představován jako jeden z prvních crowdfundingových webů u nás, a potenciální autor projektu nebo donátor pak uvidí tuto hrůzu, dělá Fondomat celému odvětví medvědí službu.
www.Nakopni.me působí na první i druhý pohled mnohem profesionálněji a formální stránku věci má zvládnout celkem bez problémů, i když možnost platit pouze převodem z účtu (což se navíc člověk pořádně do okmažiku platby nedozví) je na škodu. Nastavení a obsah jednotlivých projektů ale svědčí o tom, že provozovatelé si s nimi nevědí moc rady. U projektů, a zvlášť takových, se kterými cílová skupina nemá zkušenosti, hraje roli každý detail – chybějící odměny pro dárce, nereálné částky pro naprosto neznámé tvůrce projektů, nebo dokonce naprosto nesmyslné projekty (strašidelný zámek za 5 milionů? WTF?) nejsou podle mě na rozjezd crowdfundingové platformy to pravé. Tyto projekty totiž nikdy požadovanou částku nenasbírají, nebudou realizovány, nebudou šířit dále dobré povědomí o platformě i crowdfundingu jako takovému a hlavně provozovatelům nic nevydělají.
Nad crowdfundingovým projektem jsme se v loňském roce s několika lidmi docela podrobně zamýšleli (projekt KomuKomu), ale nakonec se nikdo z týmu neměl čas tomtuto projektu věnovat natolik, abychom jej mohli realizovat na sto procent, a polovičatě to nemělo smysl. A říkám rovnou, že ačkoli „udělat kopii kickstarteru“ vypadá na první pohled jednoduše, jednoduché to opravdu není. Ať už z hlediska technického, organizačního (například banky nabídly možnost platby kartou pro těchto typu projektů jen velmi neochotně a za nevýhodných podmínek) nebo právního (přece jen vracení peněz z nerealizovaných projektů si s účetnictvím úplně moc netyká, stejně tak zaúčtovat přípěvky na nekomerční projekty chce trochu kreativního účetnictví).
Pokud se ale už provozovatelé dvou zmíněných webů přes tyto obtíže rozhodli přejít, je škoda že dělají chyby v tom, co vlastně tak složité není (a platí to zejména pro nakopni.me, fondomat by potřeboval těch změn přece jen více). Všem zadavatelům projektů je totiž ze všeho nejvíce důležité vysvětlit, že crowdfundingový server je jen podpůrná platforma a nikoli všespásné řešení, které jim automaticky přinese peníze na jejich projekt. Pokud sami nedisponují komunitou nebo jinými způsoby, jak svůj projekt propagovat a získat pro něj základ přispěvatelů, crowdfundingový server jim ji nevytvoří. Copak někdo úplně cizí může podpořit projekt, který má zatím 0 Kč na účtu a de facto to znamená, že jej nepodpořili ani tvůrcovi kamarádi, známí nebo rodina?
Přitom se rovnou nabízí již existující komunity, které by bylo vhodné oslovit – ať už hudebníky (i ti čeští již sbírají peníze na své projekty třeba na Indiegogo), výtvarníky, bloggery, publicisty, spisovatele, modeláře, tvůrce deskových her či programátory těch počítačových, tvořivé duše z Fleru nebo Mimibazaru a mnoho dalších. Pro rozjezd je ale třeba začít s malými projekty třeba za 1000 Kč, učit lidi se systémem pracovat, propagovat jej a ladit celou jeho podobu. Dětská knížka Viola za 90 000 Kč při vší úctě není typem projektu, který bynakopni.me opravdu nakopl.
Navíc si také myslím, že míchat podnikatelské žádosti o investice, dobročinné projekty a kreativní záležitosti na jednom místě je také na škodu, ale zde se mohu mýlit.
Už nějakou dobu se rodí další český crowdfundingový projekt Starthead, který má ovšem mezinárodní ambice a dokonce získal seed investici půl milionu dolarů. Zatím se ale Starthead předvedl zejména omalovánkami svého corporate designu, což je pro startup jistě užitečné (jak by potvrdil John Vanhara:), ale v březnu se prý má doopravdy spustit na ostro. Tak se těším, že někdo v Česku konečně uchopí crowdfunding z té správné strany.
Přidáno později: Narazil jsem na zajímavý článek, který princip ještě lépe popisuje důležitost správného výběru a práce s projektem a zapojení sociální sítě tvůrců: “What matters is the quality of the project and the way it connects with your network.”
Ministerstvo spravedlnosti představilo novou aplikaci obchodního rejstříku. Nadějné myšlenky na přívětivé webové formuláře a strojový přístup k datům však můžete hned zapomenout. Promarněná šance?
Více na Lupa.cz
Přednáška Michala Berga z eSports.cz o marketingu v sociálních sítích zejména na Facebooku a Twitteru. Můžeme věřit datům na soc. sítích? K čemu a jak je můžeme využít? Přednáška přednesená 16. 10. 2009 na konferenci WebExpo.
