V poslední době v eSports.cz rosteme víc než kdy jindy, počet projektů i jejich náročnost roste a i díky mým dalším aktivitám cítím, že potřebuju část své denní pracovní náplně předat někomu dalšímu, abych měl dost prostoru se věnovat tomu podstatnému.
Hledám tedy někoho, koho by bavilo dělat to, co dělám já, a byl by k dispozici na plný úvazek.
Pokračovat ve čtení „Hledám kolegu nebo kolegyni“
Poslední půlrok pro mě znamenal obrovskou hromadu zážitků, setkání a nových objevů. Mám za sebou organizaci barcampu i blešího trhu nebo tři skvělé akumulátory s limi okolo zelených. Debaty s europoslancem, senátorku i vsetínskými seniory. Výlety do Sudet i do Kodaně. Start projektů Skutečně zdravá škola a Vsetínské fórum. Nervydrásající hokejovou sérii Opava-Vsetín. Večeři v domácí restauraci i koncert Mňágy v Opicích. Přednášky pro byznysmeny i studenty gymnázia. Pracovní cesty za novým podnikatelským dobrodružstvím, další růst naší firmy a další šikovné lidi v ní.
Pokračovat ve čtení „Veselka je ukrajinsky duha“
Na sjezdu Strany zelených v lednu 2014 kandiduji do celostátního předsednictva. Zde je můj kandidátský projev:
Pokračovat ve čtení „Kandidátský projev na sjezdu Strany zelených 2014“
Michal Kašpárek se do své role „Jevgenije Morozova českého internetu“ vžil opravdu s vervou. Poté, co během uplynulých 12 měsíců rafinovaně vyhejtoval (nebo kriticky zpochybnil – záleží na úhlu pohledu) postupně podnikatelské inkubátory, volební kalkulačku, dokument Šmejdi, projekt Demagog.cz
nebo dokonce hokejové zlato z Nagana, si vzal na paškál vcelku neškodný fenomén inspirace.
Pro Michala je to prázdné slovo, které neznamená nic konkrétního, nenutí o věcech přemýšlet a v konečném důsledku je to jen namaškaráděná prokrastinace. Ostatně, všechna adjektiva Michalova hodnocení si přečtěte sami.
Možná je problém v tom, že si Michal spojuje potřebu inspirace pouze se světem umění, což nezbytně vede k nařčení ze snahy povyšovat běžnou práci na umění. Copak se ale ani skladník ve šroubárně nemůže u nikoho inspirovat? Třeba jen v tom, jak má vychovávat své děti?
Neinspirujeme se – my kluci co si sestavujeme inspirační seznamy – imaginárními můzami, dokonce ani pobytem na inspirativních akcích, ale konkrétními lidmi. Tím jak s nimi spolupracujeme, jak se s nimi setkáváme nebo jak je sledujeme.
Možná někdo dokáže přijít na ty nejlepší nápady nebo zažít ty nejlepší okamžiky sám. Pro mě to jsou ale lidé – a jejich konkrétní kroky – co mě přivádí na nové myšlenky a přináší osobní obohacení.
Někdo v člověku nechá hlubší stopu, někdo téměř žádnou, někdo vás odpuzuje. Je to přirozené. Ve mě obvykle pozitivní dojmy nechávají například lidé, kteří za sebou mají konkrétní práci, kterou považuju za přínosnou. Nebo ti, kteří mě nutí o věcech přemýšlet jinak, než je mi vlastní, protože komfortní zóny si člověk užije až až.
Michal namísto instantní inspirace doporučuje pracovat a učit se. Dovolím si zachovat ten luxus spolupracovat a učit se od lidí, kteří mě inspirují.
PS: V prvním vydání mého „inspirativního seznamu“ před dvěma lety figuroval i Michal Kašpárek. A vypadá to, že se jím nechám inspirovat i nadále – přestože s ním mnohdy nesouhlasím. Snad pro mě tato inspirace nebude jedovatá :)
