17. prosince 2001 nám do obchodního rejstříku zapsali naši firmu eSports.cz. Ve stejný den o 14 let později veřejně oznamuju, že letošní rok byl pro mě ve firmě poslední.
Po uvážlivém přemýšlení v posledních měsících jsem dospěl k názoru, že už firma není to, čemu bych dokázal dávat svoji každodenní energii. Po dohodě se svými společníky jim v nejbližší době prodám svůj podíl a po nezbytné nedlouhé době, kdy předám svoji práci a všechno potřebné, odejdu z firmy i jako zaměstnanec.
Mění se lidé, mění se svět a mění se názory na to, co člověka naplňuje a kvůli čemu by chtěl každý den ráno vstávat. Dostal jsem se do situace, kdy jsem si uvědomil, že se mi z mnoha důvodů v podstatě odcizilo to, co ve firmě každý den děláme. Sport mě postupně přestal téměř zajímat a nedokážu si představit, že bych se věcem s ním souvisejícím dokázal odpovědně věnovat v situaci, kdy to ve mě nevzbuzuje v podstatě žádnou vášeň. Život je moc krátký na to, abychom dělali věci, ze kterých necítíme nic naplňujícího.
V eSports jsme si vždycky zakládali na tom, abychom dělali věci, které nás baví, naplňují a aby právě ta vášeň ke sportu byla tím hlavním, co nás odlišuje od konkurence. Není to problém, pokud ta vášeň pro sport chybí např. některému z našich programátorů – stačí když mají vášeň pro programování. Ale pokud chybí někomu, kdo by tu firmu měl někam směřovat, tak to problém je.
Firmě a podnikání v tomto oboru jsem věnoval 15 let a samozřejmě je to podstatná část mého dosavadního života. Za věcmi, které jsme dokázalii, vidím zejména obrovské množství práce nás všech, kdy každý jeden svým dílem přispěl k tomu, že máme dobře fungující firmu, která spolupracuje se stovkami klientů, prošly jí možná dva tisíce kluků a holek a nejen že mnoha lidem dává obživu, ale také jim umožnila splnit své sny. Na to budu vždycky hrdý a budu to brát jako náš největší úspěch. Děkuji všem, kdo u toho byli s námi, za všechny okamžiky, které mi tu hrdost na náš tým a naši práci umožnily zažít.
Stejně tak je pro mě firma zejména společenstvím skvělých lidí. K některým mám blíže a k některým dál, ale přestat s nimi spolupracovat je vlastně na tom rozhodnutí to nejtěžší. Mnoho z nich jsem do firmy vybral a měl jsem možnost vidět jejich osobní i profesní růst. Mnoho považuju za kamarády, takže mi budou lidsky chybět – i když samozřejmě doufám, že se budeme potkávat i nadále. S firmou jako takovou se rozcházím v dobrém, důvěřuju lidem v ní a záleží mi na tom, aby se jí v budoucnu dařilo.
Většina z vás ví, že se kromě podnikání věnuju i politice a aktivismu, a z toho vyplývá i další důvod, proč není moje působení ve firmě dál přínosné pro mně ani pro firmu. Z logiky věci není principiálně možné, abych se jeden den dohadoval v televizi s Andrejem Babišem a druhý den firma, kterou spoluvlastním, poslala fakturu jím vlastněné firmě za nějakou práci. Někomu to může připadat jako malichernost, ale já jsem si uvědomil, že v této kombinaci se podnikání ani politika odpovědně dělat nedají.
Což neznamená, že moje další kroky povedou rovnou do politiky na plný úvazek. Věnovat se jí budu i nadále, ale mám v hlavě i jiné věci, o kterých přemýšlím, a otevřený jsem i novým nápadům. Chci dělat věci, ve kterých uplatním svoje zkušenosti, které mě budou bavit, a hlavně ve kterých uvidím nějaký větší smysl. Profesionální sport, přes veškerou schopnost rozdávat radost či napětí, je a bude povrchní zábavou a rád bych svoji pozornost a schopnosti nasměroval někam, kde to bude pro svět užitečnější. Zvlášť v době, která vyžaduje mnohé, jen ne povrchnost.
Možná to pro mnoho lidí z mého okolí bude překvapivé, šokující nebo pošetilé rozhodnutí. Jaké nakonec doopravdy bude ukáže až čas. Bude to určitě velká změna pro mě i pro firmu, každá taková změna je ale i velkou příležitostí. A příležitosti jsou od toho, aby se využívaly.
Možná budou věci chvíli trochu složitější, jsem ale přesvědčený, že ta chvíle bude jen krátká a navíc – jak říká firemní slogan mé, nyní už bývalé firmy – jen když je tma, jsou vidět hvězdy.
Díky za všechno, eSports.cz