Moje polemika s profesorem Zeleným, uveřejněná v LN. Odkaz na jeho původní článek: zde.
Velká tlustá pomalá housenka je zajímavé přirovnání pro současnou ekonomiku, mnohem lépe by se ale hodilo pro pojmenování obsahu rozhovoru s Milanem Zeleným (LN 13. 8.). Své odpovědi totiž dokázal napěchovat mnoha ekonomickými teoriemi a přitom mu ušlo, že si vzájemně odporují. Vylíhnutého motýla v podobě pointy nebo alespoň myšlenkové konzistence se čtenář nedočkal.
Za povšimnutí stojí například litanie nad prodejem českých podniků jako Pilsner Urquell v 90. letech, kterou následně vystřídá teze, že „stát zničil svobodný trh“ a nemá se „vtírat“ do ekonomiky. Právě takové nevtírání se státu do ekonomiky je přitom jedním z důvodů, proč se na mnoha místech planety projevují zejména negativní dopady globalizace. Tam, kde neexistují nebo nejsou vymáhána pravidla pro ochranu životního prostředí, důstojné pracovní podmínky nebo nezkorumpované tržní prostředí, tam ekonomická globalizace dopadá na lidi, lokální ekonomiku i životní prostředí nejhůře. Budoucnost pan Zelený vidí ve znovunastartování lokálních jader výroby. Jak ale mohou být taková jádra úspěšná, když s globalizovanou konkurencí, která stlačila náklady na produkci čehokoli, jak nejníže to šlo, nemají vůbec šanci soupeřit?
...